Naše město 12/2003

PENNY MARKETU BUDEME VŠICHNI LITOVAT

Nejsem apriori proti výstavbě Penny marketu či jiného supermarketu v Třešti. Nezajímají mně protesty místních obchodníků, konkurence je potřeba. Jsem však zásadně proti výstavbě supermarketu a vůbec čehokoliv v lokalitě Na hrázi.
Nejdříve několik komentářů k informacím, které proběhly v médiích. Nerozumím požadavkům některých lidí, že už konečně chtějí v Třešti supermarket. Supermarket v Třešti již je, jmenuje se Albert a stojí naproti radnici. Nemyslím si, že je to ideální místo pro supermarket, nicméně už s tím nejde nic dělat. A že někteří požadují přímo Penny market, protože je nejlevnější? Co až Penny zdraží a nejlevnější bude Delvita? Budeme potom stavět další a další supermarkety?
Taktéž volání po obchodu s širokým výběrem je mimo mísu. Neexistuje totiž obchod s užším výběrem než je Penny market, ten prodává pouze to, co je v danou chvíli na trhu za nejmenší cenu. Liché jsou i argumenty, že je to ekonomicky výhodné město. Městu z Penny marketu neplynou žádné přímé daně, vznikne pouze pár mizerně placených míst prodavaček, ale ty ubudou zase jinde, protože zcela jistě zkrachuje nějaký místní obchodník. Ekonomický přínos pro město je tedy nula.
Toto byly ovšem ekonomické argumenty, které pro mě nejsou zas tak důležité. Největší průšvih je v tom, že výstavbou marketu v místě Na hrázi zničíme jednu z nejcennějších částí města a to nevratně. Bude to stejný zásah do struktury města jako výstavba Prioru na jihlavském náměstí nebo vybourání části historického centra Třeště a výstavba panelového sídliště Nerudova. Toto bylo také onehdy označováno za prospěšné pro občany a dnes všichni víme, že to byl největší průser 20. století, z kterého se Třešť již nikdy nevylíže.

Proč ne Na hrázi?
Louka Na hrázi je součástí „zelené linky“, která probíhá celým městem podél Třešťského potoka. Je to po staletí nezastavěná parcela, která od sebe odděluje nejstarší východní část města kolem zámku a novější západní část kolem dolního kostela. Ulice Na hrázi je kromě spojnice dvou částí města (něco jako je Karlův most v Praze) též vstupní brána do centra města na hlavním příjezdu do města (tedy něco jako jsou v Telči obě hráze, ze kterých jsou nádherné výhledy na panorama města). Proto je tato lokalita velmi strategická a cenná (i když tomu současná podoba nemusí napovídat) a je třeba s ní nakládat více než opatrně. Výstavba marketu v navrženém místě by popřela všechny městotvorné zásady a nenávratně by poškodila podobu památkové zóny. Památková zóna má zabránit, abychom si naše město úplně nezničili špatnými investicemi a aby si Třešť uchovala aspoň částečně charakter historického městečka, což je důležité jak pro snadnější identifikaci obyvatel s městem, tak pro rozvoj turistického ruchu.
Výstavbou Na hrázi by také došlo ke zvýšení dopravního zatížení v této lokalitě, což je v přímém rozporu s dlouhodobými zájmy města (tj. co nejvíce vytlačit dopravu z centra). Dopravní napojení v těchto místech by bylo dosti nebezpečné a výstavba křižovatky by se neobešla bez pokácení části stromořadí Na hrázi.

Jak to, že to schválili?
Přestože má výstavba v tomto místě skoro samá negativa, schválila městská rada i zastupitelstvo prodej pozemku. Někteří zastupitelé místo dlouhodobého zájmu města jako celku upřednostnili momentální zájem části obyvatel a ekonomické zájmy nadnárodního řetězce. Odhaduji, že v zastupitelstvu není nikdo, kdo by měl hlubší znalosti z urbanismu či plánování měst. Přesto někteří nerespektovali negativní stanovisko, které vydal odbor MÚ, který má na starosti rozvoj města. Zajímalo by mně, na základě jakých znalostí a podkladů se rozhodovali, když souhlasili s prodejem pozemku Na hrázi. A když navíc uvážíme nepochopitelně nízkou prodejní cenu pozemků, nelze se divit tvrzení spousty lidí, že naši představitelé jsou buď velmi hloupí nebo zkorumpovaní.
Odmítám argumenty, že investor o jiný pozemek nemá zájem. To je přece normální taktika, že chtějí pro sebe to nejlepší. Pokud mají opravdu zájem investovat a mají vypočteno, že se jim to v Třešti vyplatí, tak se spokojí i s jiným neméně vhodným pozemkem. Pokud ne, tak ať jdou do háje, přijde někdo jiný. Rozhodně nemůže nějaký manažer určovat, kde bude stát jejich obchod a tím pádem, jak bude Třešť po další desetiletí vypadat. Co kdyby chtěl stavět na náměstí? Prodáme mu ho?
Schválení prodeje pozemku teoreticky nic neznamená, město se pouze zbavilo strategického pozemku. Důležitá je změna územního plánu, která je dosti složitá, má zákonem stanovený postup a vyjadřuje se k ní mnoho institucí. Pokud by státní instituce fungovaly bezchybně, nemůže tato změna projít. Nejvíce záporné stanovisko by měl logicky vydat památkový ústav, protože jinak by popřel smysl památkové zóny v Třešti. Ovšem vzhledem ke zkorumpovanosti našich úředníků a vzhledem k tomu, že vyjádření ke změně plánu nezajišťuje město, ale realitní firma, je na místě mít vážné obavy.

Kde postavit další supermarket?
Již před třinácti lety se v naší zemi začaly stavět supermarkety a hypermarkety a bylo jasné, že podobné aktivity se časem dotknou i malých měst jako je Třešť. Přesto za tu celou dobu neudělalo Město ani architekti územního plánu nic, co by se dalo nazvat přípravou na tuto situaci. Naopak se Město nesmyslně zbavilo velmi lukrativního pozemku u výpadovky na Jihlavu, který by byl velmi vhodný pro výstavbu objektů z oblasti služeb či obchodu. Místo toho zde stojí ohyzdný areál Správy silnic.
Na území města můžeme nalézt několik lokalit, kde by se teoreticky dalo uvažovat s výstavbou supermarketu. Pokud budeme hledat parcelu nejvíce splňující kritéria Města i investora (tj. umístění u hlavního silničního tahu a ve spádové oblasti s co největším počtem obyvatel), vyjde nám místo u výpadovky na Telč pod sídlištěm Hodická, přesněji řečeno mezi potokem a silnicí v délce od křižovatky s ulicí Hodická po Berunku.
Tato lokalita je vhodná z několika hledisek:
a./ je umístěna v údolí, takže případná stavba nebude tolik vidět a negativní dopad na okolní krajinu je tak minimální, pouze by bylo třeba najít vhodnou vazbu na nivu Čenkovského potoka a na sousední židovský hřbitov
b./ stavební uspořádání okolí je takové, že zvýšení dopravního zatížení bude mít jen malé dopady na okolní obytnou zástavbu
c./ sousedí s hlavním tahem silnice Jihlava-Telč, což je vhodné jak z důvodu dopravního napojení, tak z marketingových důvodů
d./ díky svému sousedství s obytnou zástavbou není závislá pouze na automobilové dopravě, ale je dostupná i pro pěší z jihozápadní části města, kde větší obchod chybí.
K částečnému znehodnocení pozemku dojde příští rok, kdy se zde bude realizovat nesmyslná a drahá přeložka zatáčky u Berunky. I přes toto bude tato lokalita zatím nejvhodnější pro výstavbu supermarketu.

Zde si dovolím nastínit ještě jednu zajímavou možnost, i když dnes pouze v rovině teoretických úvah. Jedná se o lokalitu na sídlišti Nerudova u železniční tratě. I o tuto lokalitu projevil letos jistý investor zájem, rada města to však zamítla. V tuto chvíli to bylo rozhodnutí správné, protože to co by tam dnes vzniklo by nebylo ku prospěchu města.
Jako student architektury jsem se několikrát zabýval regenerací sídliště Nerudova a v jedné z variant bylo v této lokalitě umístěno dopravní centrum pro celé město - tzn. terminál pro autobusovou i železniční dopravu spolu s menším záchytným parkovištěm. Toto centrum přímo sousedilo s průtahem tranzitní dopravy městem, který v oné variantě vedl od současné železniční zastávky v ulici Palackého podél trati ulicemi Jungmannova, Smetanova, Ant. Dvořáka podél nádraží, dále plánovanou průmyslovou zónou až k Česalíku. A právě zmiňovaný společný terminál (v třešťském měřítku je to vlastně pouze čekárna, pokladna, soc. zařízení, popř. infocentrum a půjčovna kol) může být pojednán jako obchodní pasáž či být její součástí. Je to velmi výhodné jak pro cestující veřejnost, tak pro provozovatele obchodů. Navíc investice do výstavby ze strany Města je v ideálním případě minimální. Tento model pěkně funguje v německém Lipsku a připravuje se i na hlavním vlakovém nádraží v Praze.

Co s lokalitou Na hrázi?
I když mi současný stav přímo nevadí, dovedu si samozřejmě představit lepší využití a podobu této lokality. Určitě by se mělo jednat o plochu nezastavěnou, využitou jako veřejnou zeleň. Místo klasického parku by byla vhodnější „intenzivní louka“ – tj. převážně otevřené zelené plochy doplněné stromy. To vše samozřejmě doplněno o snadno udržovatelné atrakce (např. kuželky, hřiště apod.), o zařízení pro skejtaře, bruslaře atd. Neměla by chybět volná plocha pro aktivity, které zde probíhají již nyní – tj. cirkusový stan, letní kino apod. Bezprostředně u silnice Na hrázi navrhuji obnovit vodní plochu, tím dostane ulice Na hrázi opět charakter hráze a vrátí se sem ten úžasný prvek pohledu na panorama historického centra přes vodní plochu. Také se nabízí možnost dostat potok z nepřístupného koryta a umožnit lidem přímý kontakt s vodou, součástí zemních prací by měla být i protipovodňová opatření. Ideální řešení je částečně ztíženo stávajícím vedením kanalizačního sběrače, který nějaký projektant-diletant umístil přímo doprostřed pozemku. Konečnou podobu celé lokality navrhuji vybrat z několika návrhů na základě architektonické soutěže.

Pevně doufám, že se podaří zabránit změně územního plánu a tím pádem výstavbě marketu Na hrázi. Zároveň doufám, že se co nejdříve najde jiná vhodná lokalita, aby byly uspokojeny i požadavky druhé strany.

Ing. arch. Petr Brožek, architekt